Školní speciální pedagog

Mgr. Helena Plašilová

tel.: 577 112 387

Konzultační hodiny:

Individuálně každý den vždy na základě předchozí telefonické nebo e-mailové domluvy.

Informace o službě školního speciálního pedagoga

Vážení rodiče, milí žáci,

také v letošním školním roce máte možnost využívat služeb školního speciálního pedagoga. Školní speciální pedagog zajišťuje úkoly stanovené vyhláškou č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Nejvíce se zaměřuje na přímou pomoc cílové skupině žáků, a to ve spolupráci s rodiči a učiteli. Při své práci se řídí etickým kodexem a je vázán mlčenlivostí.

Ke školnímu speciálnímu pedagogovi se žáci dostávají na doporučení učitele, na žádost rodičů i na základě vlastního přání. Školní speciální pedagog pracuje s jednotlivými žáky či žákovskými skupinami. K individuální systematické práci je nutný písemný souhlas rodičů či zákonných zástupců.

Ke standardním činnostem patří:

Informační a konzultační činnost– informační činnost vůči ostatním členům pedagogického sboru, vůči žákům a vůči zákonným zástupcům žáků – problémy s učením, nevědí, jak se učit, hůře se soustředí, výukové obtíže, prožívají během výuky či po ní nepohodu, trápí je vztahy se spolužáky či situace v rodině.
Depistážní činnost – depistáž má za cíl vyhledat jedince, kteří jsou ohroženi výukovým selháním, kteří jsou ohroženi rizikem specifických poruch učení či nemají rozvinuté předpoklady pro čtení, psaní, počítání nebo jsou u nich diagnostikovány poruchy pozornosti nebo se jedná o jedince ze sociálně znevýhodněného prostředí. Provádí např. screeningové vyšetření u žáků prvních ročníků zaměřené na zhodnocení úrovně dílčích percepčních a motorických funkcí, které jsou podkladem pro osvojování čtenářských dovedností, psaní i matematiky. Provádí depistáž, diagnostiku a nápravu poruch v oblasti logopedických vad, vývoje a porozumění řeči, nácviku sociálních dovedností, poruch učení a chování – reedukační a intervenční činnosti v prostředí školy.
Diagnostika– jedná se především o posouzení schopností a dovedností, které se významnou měrou podílejí na školní úspěšnosti jedince a umožňují mu v budoucnosti získávat další vědomosti a dovednosti a aplikovat je v praxi. Podnětem často bývají výchovné a výukové potíže, příp. výukové selhávání.
Metodické a koordinační činnosti – participuje na přípravě a vytváření individuálních vzdělávacích plánů, poskytuje metodickou podporu a pomoc pedagogům při vytváření podpůrných opatření při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nebo těch, u kterých hrozí riziko vzniku speciálně vzdělávacích potřeb a jejich zařazení do speciálně pedagogické péče (v I. stupni – Plán pedagogické podpory). Spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními (PPP, SPC) a dalšími institucemi. Zajišťuje speciálně pedagogické přístupy při řešení multikulturní problematiky ve školním prostředí

Specifické vývojové poruchy učení

Motto: Pomáhat dětem, aby ve vzdělávacím procesu neselhávaly, znamená tedy ochránit je před tíživou životní situací, v níž se mohou specificky „lámat a křivit“.

doc. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc.

Stručný přehled nejčastěji se vyskytujících specifických vývojových poruch učení

Dyslexie – neschopnost číst, interpretovat psané slovo, pochopit smysl přečteného slova, tzv. slovní slepota. Nejčastěji se vyskytující příznaky:

Nedokonalé rozlišování tvarů písmen, záměna za tvary obrazově podobné
Zrcadlové záměny písmen a obtíže zachytit správně pořadí písmen ve slově
Vynechání slůvek, části slov, komolení slov, přehazování pořadí písmen ve slovech

DYSGRAFIE – psaní není automatizováno až do vyšších ročníků, neúhlednost psaného projevu, často je písmo až nečitelné. Nejčastěji se vyskytující příznaky:

Psaní jiných podobně vypadajících písmen
Záměna pořadí písmen ve slově
Zrcadlové psaní písmen
Vynechání písmen, diakritiky
Neschopnost udržet rovný řádek
Toporné, křečovité držení psacích potřeb

DYSORTOGRAFIE – narušená schopnost ovládnout gramatická a pravopisná pravidla při psaní, přestože pravidla jinak naučená jsou. Nejčastěji vyskytující se příznaky:

Problémové psaní velkých a malých písmen
Záměna i–y, s–z
Chybná nebo chybějící interpunkce
Komolení slov a vynechávání celých slabik při psaném projevu

Tyto specifické vývojové poruchy se vyskytují zhruba u 1-2 % žáků základních škol. Většinou se jedná o děti s dobrým intelektem, které mají výrazné obtíže ve čtení a psaní. Také se u těchto dětí mohou vyskytnout poruchy motoriky, tělesné pohyblivosti, poruchy řeči či pozornosti. Téměř ve všech případech je však možno těmto dětem pomoci. Vždy se však jedná o dlouhodobý proces, spolupráci mezi školou, rodiči a speciálním pedagogem. První příznaky těchto poruch učení se projevují až na konci prvního ročníku, nejvíce však se zjišťují v průběhu docházky žáka do druhé či třetí třídy.

Pokud se některé z výše uvedených příznaků často projevují u našich žáků, je jim po dohodě s rodiči doporučeno odborné vyšetření v Krajské pedagogicko-psychologické poradně ve Zlíně. Na základě výsledku vyšetření škola obdrží, stejně jako rodiče, doporučení KPPP, na jehož základě jsou pak tito žáci vzdělávaní a jsou jim poskytována podpůrná opatření, jež mají za cíl pomoci jim zvládnout daný deficit.

Máte-li Vy, rodiče, podezření, že vaše dítě může trpět některou z forem specifické vývojové poruchy učení, s důvěrou si o problému pohovořte s třídní učitelkou, popřípadě se přímo obraťte na školního speciálního pedagoga.

ADHD

S pojmem neklidné nebo hyperaktivní dítě se ve škole setkáváme stále častěji. Co bychom měli o ADHD vědět? ADHD, zkratka názvu Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder, je porucha pozornosti s hyperaktivitou, která patří mezi vrozené neurovývojové poruchy. Porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40–50 % případů symptomy přetrvávají do dospělosti. Spíše, než hyperaktivita se v tomto období objevují pocity vnitřního neklidu, nadále přetrvává impulzivita a porucha pozornosti.

Jak se projevují děti s ADHD

Mezi základní příznaky patří:

Deficit pozornosti – krátké intervaly zaměření na jednu věc, chybí reflexe času, problém s opakovanými nebo nudnými (nutnými) úkony, poruchy motoriky (často se mluví o narušení „harmoničnosti“ pohybů – jemná i hrubá motorika).
Impulzivita – rychlé, neadekvátní reakce, špatné porozumění vlastním pocitům (často i neschopnost je verbalizovat), často také nižší sebehodnocení, vztahovačnost.
Hyperaktivita – neúčelné, nadbytečné pohyby (často si hrají s věcmi a pohybují se bez ohledu na okolí a situaci), zvýšený řečový projev (jak hlasitost, tak množství, své činnosti často doprovázejí zvuky a komentují je).

Dalším častým příznakem je nápadně nerovnoměrný vývoj. Dítě má obvykle velmi dobrý postřeh, dovede prakticky usuzovat, má velkou zásobu poznatků a zkušeností z denního života. Často je přítomna zvýšená pohyblivost, živost a neklid. Dítě nevydrží chvilku v klidu, stále vstává, kleká si na židli, houpe se, stále si s něčím hraje, nesoustředí se, je roztěkané, často zapomíná, pořád něco ztrácí. Dítě působí jako neunavitelné, únava se však může projevit překvapivě ještě větší aktivitou, zvýšenou pohyblivostí a podrážděností. Jejich nervová soustava je silně přetížená, protože si nedokážou odpočinout. Typická je také velká impulzivita, co dítě v tu chvíli napadne, to okamžitě udělá, nedovede domýšlet důsledky svého jednání, chybí mu sebekontrola a sebeovládání je snížené. Je pochopitelné, že všechny tyto potíže vedou snadno k problémům a konfliktům jak doma, tak ve škole.

Nejproblematičtější bývá odlišení symptomů ADHD od důsledků jiných nemocí jako jsou specifické poruchy učení, poruchy chování nebo myšlení, poruchy autistického spektra, úzkostné a depresivní poruchy, užívání návykových látek, traumat, nebo negativního působení prostředí, proto je velmi důležité obrátit se na odborné pracoviště, v tomto případě klinický psycholog, dětský psychiatr/ neurolog. Hlavní váhu při stanovení diagnózy ADHD má celkové vyšetření v pedagogicko – psychologické poradně, kde pracovníci individuálně s rodiči proberou, jak je třeba s dítětem pracovat doma a do zprávy pro školu uvedou i doporučení pro práci učitelů s vyšetřeným žákem. Proto je nutná velmi úzká spolupráce rodičů a vyučujících po celou dobu přetrvávajících výchovných problémů těchto žáků.

Jaké zásady používat pro výchovu dětí s ADHD

Vytvořit klidné, chápající rodinné prostředí
Být ve výchově důslední
Sjednotit výchovné postupy
Soustředit se na kladné stránky osobnosti dítěte
Usměrňování aktivit dítěte
Zadávat vždy jen jednotlivé úkoly a důsledně sledovat splnění
Pravidelnost a režim dne – při úpravě poruch učení je obzvláště nutné dodržet čas určené činnosti, protože vytváříme podmíněný reflexv rámci připravenosti mozku na práci; pomáhá vyššímu soustředění
Střídat činnosti – po námaze mozku je nutno odreagovat hyperaktivitu organismu, jinak si dítě najde jinou cestu (rušení ostatních ve třídě, komíhání tělem nebo končetinami)